Always Coca-Cola
Malý domek Weasleyů překypuje jak lidmi, tak jídlem, které všichni usmažili, uvařili, napekli. Hermiona se snaží krotit Rona, aby se tolik necpal cukroví, protože mu svetr, který dostane od maminky bude opravdu malý, Harry balancuje na žebříku, aby mohl dosáhnout na vršek stromečku a posadit na něj velkou kometu, která stále zhasíná a dvojčata se perou o balicí papír, kterého je už tak málo. Snad jenom pan Weasley tentokrát nedělá nic. Jen kouká z okna, jakoby někoho vyhlížel. Molly má sice plnou hlavu starostí, ale stále se svého manžela nepřestává ptát, co se děje a on jí nikdy neopomene ujistit, že se opravdu nic neděje. Najednou se mu rozzáří očička, když v dálce uvidí velký červený osvětlený náklaďák, řítící se přímo k jejich domku. Popadne kabát a s rozzářeným úsměvem vyběhne ven. Už z dálky je slyšet cinkání náklaďáku, který po chvíli zastaví přímo před panem Weasleym. Všichni, kteří dosud něco dělali, jsou přilepeni na sklech oken a zvědavě pokukují, co se to venku děje. Z kamionu vystoupí velký tlustý dědula s bílým vousem, oblečený do červeného kabátu a červených kalhot.
„Co ti tak dlouho trvalo?“ pronese pan Weasley nervózně.
„Víš, jak je dálnice ucpaná?“ protočí muž očima.
„Tak kde to máš?“ okukuje netrpělivě kamion.
Muž na něj mávne rukou a ukáže mu, aby šel za ním dozadu. Otevře dveře kamionu a podá mu velkou bednu plnou lahví.
„Dík. Zase se uvidíme příští rok.“ kývne na něj pan Weasley s úsměvem a jde s bednou do baráku. „A pozdrav soby.“ Zavolá ještě na něj a zabouchne dveře.
Muž obrátí svou pozornost na všechny, kteří jsou přilepeni na oknech, zeširoka se usměje a mrkne na ně. Nastoupí do kamionu a tak, jak se z ničeho nic objevil, tak i odjede. Celý dům se z venku najednou rozzáří samými malinkými světýlky.
„Kdo to byl?“ vybafne na otce Fred.
„Ty nepoznáš Santa Clause?“ Kouká do bedny a vytahuje z ní flašky. Jednu mu podá.
Fred si ji trochu nedůvěřivě prohlíží, protože její obsah vypadá jako poslední bomba hnojůvka, která jim omylem bouchla v jejich vlastním pokoji. Co to byl za smrad, ani nechtějte vědět.
„To tě nekousne.“ Pronese otec, když vidí, jak na to kouká. To už se však seběhli všichni kolem něj a dožadovali se vysvětlení, kdo to byl a co to má v bedně.
„Jen pomalu. Dostane se na všechny.“ Zvýší hlas, aby všechny uklidnil.
„To byl Santa Claus.“ Vysvětlí ostatním.
„Odkdy jezdí Santa v kamionu a dělá servírku?“ nechápavě vykulí oči Harry.
„Jo…kde má soby?“ přidá se Ron.
„To víš, i Santa se neubránil modernizaci. A kdo by pořád roznášel kupu dárků, které stejně nikdo neocení.“ Pokrčí rameny pan Weasley. „Ale tohle,“ ukáže na láhev. „Tohle ocení většina.“ Hrdě na to kouká, jako by právě dokouzlil svůj nový trabant.
Strčí všem jednu láhev a sám otevře první. Naštěstí je dost studená na to, aby nevyprskla a celého ho oblila. Napije se, div, že mu bublinky neprojdou i nosními dírkami. „Páni…“ pronese. „To je ale síla.“ Utře si pusu. „No, co tak koukáte.“ Vidí kolem sebe jen nevěřícné pohledy. „Je to úžasné pití.“ A s tím odejde do obýváku, kde si spokojeně sedne do křesla a kouká do hořícího krbu.
George, jak vidí, že nápoj lehce bublá, neodolá a pořádně s ním zatřepe. Než ho stačí někdo zastavit, aby láhev neotevíral, tak obsah vystříkne a postříká celou stěnu.
„Georgiii,“ zaječí paní Weasleyová a žene ho z kuchyně. George se samozřejmě rychle klidí a uteče do mezipatra.
Ostatní se už odhodlali a konečně se napili. Chvíli pomlaskávají a ochutnávají tmavě hnědý nápoj. Pak se spokojeně odeberou do obýváku a opět se rozeběhne stejná idylka, která byla, dokud se neobjevil Santa.
Santa Claus si mezitím sedl na střechu Weasleyovic domu a spokojeně klinká nožkami, v ruce drží láhev. „Ještě, že jsem vzal tenhle job. Konečně se za ničím nemusím honit, všude jsem včas a všichni jsou spokojeni.“ Otevře si láhev a plnými doušky se napije, usměje se. „Always Coca-Cola.“
Za betu děkuji své kolegyní Man;-)
inspirováno písničkou Coca Cola Song
KONEC
Zpět
Komentáře: