Dárek pro všechny případy
Harry kráčel po vydlážděné cestě a tiše si spokojeně pohvizdoval. Konečně přišel na to, co jí koupí, aby z toho měla radost, a mohl se na tom přiživit i on. Když teď čerpali z jeho zděděného bohatství a mohli si dovolit kde co, navykla si koupit si vše, co bylo potřeba i co se jí líbilo, takže možnost nákupu praktického dárku musel zavrhnout.
Teď sešel z hlavní cesty a pokračoval pěšinou na kraji lesa, aby si zkrátil cestu domů a hlavou se mu honily myšlenky a představy na dnešní večer a hlavně noc.
Před vnitřním zrakem se mu odvíjel film, v kterém hlavní roli hrála hříva ohnivých vlasů, bělostná kůže a šibalský úsměv. A její ruce. Ty jemné dlaně, které dokázaly tak úžasně masírovat záda, krouživými pohyby od krku, podél páteře, tu silněji a tu lehounce jako vlahý letní vánek. Někdy ukrutně pomalu, jindy vášnivě a nedočkavě postupovaly po jeho nahém těle, aby polaskaly každý kousek jemné kůžičky na vzrušeném těle...
Harry zatřepal hlavou a přejel si rukou po lehce opoceném čele. S takovou si musí pospíšit, nebo pro něj začne divoká oslava dříve než pro ni. Pravou rukou zašmátral v kapse hábitu a sevřel dárek. Musí si pospíšit. Rozeběhl se a jeho touhou opilý mozek nestihl zaregistrovat nebezpečí v podobě nenápadné plechovky ležící na okraji pěšiny. V okamžiku, kdy ji nakopl, si zuřivě pomyslel něco o zatracených mudlech, když se s ním země zatočila, neviditelná síla s ním trhla vpřed a on vzápětí dopadl na podlahu v neznámém opuštěném domě.
„Konečně nadešel čas pomsty,“ ozval se z přítmí chladný hlas potlačující radost.
„Už zase?“ zasténal nespokojeně Harry, když ze tmy vystoupil Voldemort.
„Pravda, udělal jsem párkrát chybu, ale o to víc si užiju svůj triumf nyní,“ přimhouřil Pán Zla hadí oči, ležerně svírající mezi dvěma prsty hůlku.
„Na to zapoměň,“ vyštěkl Harry a ruka mu vystřelila z pravé kapsy hábitu a neomylně namířila na Voldemortův obličej.
Pánovi Zla cukla ruka s hůlkou. Pak levý koutek úst. Rudé oči se rozšířily překvapením. Následně se zlomil v pase se skoro nelidským hýkáním.
Potter chvíli zmateně stál. Pozoroval svého nepřítele přes napřaženou ruku svírající...ohromný růžový vibrátor.
Vibrátor?! Proletělo Harrymu hlavou a pak mu to došlo. V rozčílení zapomněl, že hůlku si strčil do levé kapsy a dárek pro Ginny do pravé. Pomalu nabyl barvy vibrátoru a posléze barvy očí Pána Zla, pak udělal první rozumnou věc večera. Přemístil se.
Voldemort za ním ani nevzhlédl. Dřepěl totiž na podlaze a z očí mu tekly slzy, jak se nemohl zbavit záchvatu smíchu. Pravda, takhle si svůj triumf nepředstavoval, skutečnost totiž předstihla jeho nejdivočejší sny.
A tak Chlapec, který přežil, opět vyklouzl ze spárů jisté smrti.
KONEC
Zpět
Komentáře: