Druhý den se kupodivu vzbudil Harry časně ráno, ačkoli měl za sebou velmi náročnou noc. Hned začal zametat pozůstatky náročné noci zjišťovat, které části jeho těla ho bolí nejvíc. Pomyslel si, že Remus je opravdu zvíře toš vlkodlak, ne?. Sešel dolů a s údivem zjistil, že Sirius i Severus už sedí v Azkabanu kuchyni, čtou horoskopy v Denním věštci a náramně se něčemu smějí. Udělal si snídani a když smích utichl, požádal svého kmotra, aby mu přečetl lva. Po pár minutách tam dorazil udýchaný velmi rozespalý Remus.
"Jak ses vyspal Remy? Vypadáš nějak bledě. Pokud však vím, úplněk ještě nebyl." řekl mu ustaraně Sirius.
Remus tu poznámku přešel mlčením a šel si udělat čaj. Čornul Siriusovi toast accio toast! a obrátil do sebe celý hrnek vařícího čaje svou pozornost na Severuse. "Severusi, když už jsi tady tak bych tě chtěl požádat, abys mi zase začal připravovat můj lektvar." Severus mlčky přikývl a znovu soustředil svou pozornost na Siriusovu narůstající bouli v kalhotách Denního věštce.
Sirius po chvíli vstal a rozdal si to se Severusem seznam domácích prací.
Prázdniny v poklidu ubíhaly, ale já už jsem měl někdy plné zuby Siriusova šoustání vytírání podlahy, drhnutí oken a vyhánění bubáků ze skříní a zásuvek.
Tak to šlo bohužel každý den a jediným rozptýlením jakého druhu? tam snad byl jen Krátura, kterého Sirius pustil z řetězu podkroví, aby nám prý nějak pomohl. Ale místo pomáhání, se stále motal jen pod nohama, až je zavázal a roztahoval a utahoval vše, co jsme dali do pytlů. Tak ho Sirius zase odklidil zpět do mlýnku na maso. Nejdivnější na tom všem však bylo, že se Severus a Sirius vůbec nehádali a dokonce spolu i vy-víte-co vtipkovali. Blížil se den mých narozenin a Sirius mi slíbil, že uspořádáme velkou šoustací oslavu. Avšak já jsem na své narozeniny nedokázal podávat takové výkony myslet, protože můj milovaný pták Fawkes Remus měl před sebou málo zrní úplněk. Čím víc se blížil, tím víc jsem byl nervóznější z jeho zobáku a snažil jsem se být co nejvíc s ním ale z dosahu jeho ptáka..ehm..zobáku. Škoda, že tu není Hermiona, ta by jistě dokázala vymyslet nějaké ochranné kouzlo vysvětlit můj psychický a fyzický stav. A nepostaví se mu a ne a ne a ne. Jsem poslední dobou taky nějak naměkko poruchu erekce má občas každý chlap, možná na hniličku. Ale ta si určitě užívá někde s někým sluníčka a moře s Ronem.
Co to zase melu. Strouhanku. To bude asi tím pracovním a šoustacím vypětím. Myslím, že udělám řízky nálet boeing 737na Siriusovy kalhoty zásoby ohnivé whisky. Doufám, že už je všechny nevychlastal.
"Harry, zlato, nad čím přemýšlíš?" "Nad nesmrtelností chrousta." vytrhl ho ze zásuvky budiž tma snění o alkoholovém opojení Remus.
"C-cože?"vyskočil leknutím Harry na lustr. bungi jumping
"Je ti dobře, Harry?" zeptal se ustaraně Remus.
"Jo, jo, jen jsem se málem posral přemýšlel, čím se utřu o naší budoucnosti." Trelawneyová se může schovat.
"Budoucnosti, no minulosti asi ne? " podivil se Remus. "Chceš snad vycouvat z garáže?"
"Z čeho?" Z garáže!! Taková sluj, kde mají mudlové čtyřkolové vozítka=auta vykulil na něj oči Harry.
"No, zítra mám přece svůj den. Už tě to omrzelo?" řekl posmutněle Remus. A jé je, že by Remus zjistil, jaké to máme my holky?
"Ne, mě nemá co omrzet. Já mám v životě jasno budiž světlo. Nebe bez mráčku. Chci s tebou zůstat, ty mě neomrzíš nikdy!" Harry se vrhl z okna Remusovi do náruče a ten ho pevně objal. Udus ho, vole!
"Jen jsem přemýšlel, jak to budem zvládat dál. Ty hlavně potřebuješ svůj lektvar a Severus se s jeho přípravou zrovna nepřetrhne škub." konstatoval suše Harry. Jsme snad na poušti? Ne, jsme v Severusově polici se sušenými přísadami do lektvarů.
"Všiml sis, že se se Siriusem vůbec nehádá?" změnil téma Remus. Hlavně nenápadně.
"To je zvláštní, že? Co za tím asi bude?" chytil se toho Čeho? Harry.
"A kde vůbec jsou?" zamyslel se nahlas Remus.
"Jdem se po nich kouknout?" mrkl Mrk ! spiklenecky Harry na Remuse. Á, agenti 007.
"Dobrý nápad." souhlasil Remus.
Vyšli z kuchyně a začali pomalu jako hlemýždi stoupat po schodech. Nikde je však neobjevili. Neměli GPS. Nebyli ani u Klofana. Proto sešli dolů a zapadli za garáž kde si ubalili jointa do přijímacího salonku. Vzpomněli si totiž, že tam je velice pohodlné sofa, na kterém by se daly dělat příjemné věci. Např. hodit si dvacet, že?
Uvelebili se na gauči a vyzývavě se na sebe podívali. Najednou uslyšeli nějaký šelest.
"Co to bylo?" zeptal se vyjeveně Harry. "To je tvůj šelest srdce, drahoušku?"
"To netuším." odpověděl Remus. "To byl asi jen Krátura, snaží se dávat věci na své původní místo." odtušil.
"Asi jo," konstatoval Harry a přitáhl si Remuse k sobě. "Tak jak to dnes dáme?" zeptal se a oči se mu zaleskly vzrušením divoké šelmy. vrr
"Doufám ale, že nepřijde nečekaná návštěva. Na trojku se necítím." stačil se ještě starostlivě zeptat Remus, ale za chvíli ho už nezajímalo nic, protože ho Harry utopil v umyvadle ve víru a svět se točí, točí, točí a voda padá, padá, padá polibků.
Harry začal Remusovi svlékat šaty a na malý okamžik otevřel oči kuk. Když tu najednou uviděl ufo ze skříně prosvítat tlumené světlo. Na chvíli se nad tím podivil, ale jak ucítil Remusovu ruku mezi svýma nohama, tak zase přestal vnímat a upadl do komatu.
Byli už téměř svlečení, když uslyšeli nějaké divoké vzdechy a zběsilé vrzání postele. Uslyšeli hromovou ránu ufo přistálo, dveře od skříně se otevřely a vystoupil malý zelený mužíček… "Siri…Siriusi…dělej, prosím, zachraň mě, E.T. ještě nejedl! udělej mě!!!" zavyl Severus. Harry seděl jako opařený horkou vodou na pohovce a sledoval výjev před sebou. Mužíček se ho zeptal, jestli neví, kde je tady WC. Severus mu nesedl. Na posteli byl Sirius a Severus (to, co z něj zbylo), kteří si ani nevšimli, že tam někdo zelený byl, kde se to vlastně ocitli, že by Mars?. Sirius měl ptáka, který začal létat gravitace je sviňa v Severusově zadku. Co to má znamenat? Vyděsil se Harry a nedokázal mužíčkovi odpovědět ze sebe vypravit ani hlásku. Za to Remus zařval z plných plic doleva a pak za roh přesně to, co měl jeho milenec na mysli. "Co to má znamenat!! To se mi snad jenom zdá!!" Mužíček to nestihl a vyvrhl Severuse zpět. Asi nemá rád moc mastná jídla…
Bohužel ani Sirius ani Severus ho nedokázali vnímat, protože právě dosáhli 15 let vrcholu. Oba se vysílení svalili na postel a snažili se popadnout dech. Najednou Sirius zavyl. "Pomoc, ufo!" Severus se vzpamatoval a otevřel oči, aby zjistil co ho to posvačilo. Siriuse vyděsilo. Jakmile to zjistil, tak ho trefil šlak zavyl taky, ale bolestí, protože ho Sirius ještě víc přilehl. Hajej dadej Seve malej.
První se vzpamatoval Sirius, který se ze Severuse neohrabaně zvedl a snažil se rychle zakrýt mrtvého Severuse svou nahotu. Severus se raději ani nehnul a zavřel oči. Kdo první najde Severuse?
Siriusovi se zcela odtemnilo, když viděl létající talíř a zeleného mužíčka, polonahého, respektive v trenkách, Remuse a Harryho.
"A co má znamenat tohle?Proč se mi po baráku producíruje marťan!" zaječel na celou místnost Sirius. Severus se už mezi tím stačil sebrat poskládat puzzle a začal se oblékat. Problém byl v tom, že na něj zíral ten zelený skrček tam neměl ani polovinu věcí. Téměř všechny, k jeho smůle, zůstaly ve skříni na ramínku, takže se raději přikryl.
Remus sjel pohledem na své tělo a pak se otočil na Harryho. Trochu se mu zježily vlasy na hlavě dostal 220, ale víc neřešil.
"Promiň kmotře, ale myslím, že vztah mezi mnou a Remusem teď není důvod řešit. Myslím, že bys mi, respektive nám, měl raději vysvětlit TOHLE!" "Ten létající talíř a To, co stojí vedle něj. Ups, už to dělá loužičku." A ukázal na teď už pěkně velkou kaluž přikrytého Severuse.
"Já ti nemám co vysvětlovat. Jsem dospělý a samostatný a duševně způsobilý, takže si můžu dělat co chci!" vyjel si na kole na něj Sirius.
"Se Severusem Snapem?" vyjekl Remus. "Vždycky jste byli nepřátelé až do morku kostí a najednou děláte," a ukázal na postel "tohle?" Ani nedokázal vyslovit, to co právě teď dělali.
"Já se raději zdejchnu." konstatoval Severus. "Začíná tu být fakt mokro."
"Tak na to zapomeň!" zařvali všichni tři svorně. "Hezky to uklidíš! Beztak se pochcal z tebe."
Severus se vražedně podíval na Harryho, ale ten mu pohled opětoval a vůbec mu nevadilo, že takhle mluví se svým lehce natráveným profesorem lektvarů.
"Jak mi to chceš tedy vysvětlit?" obořil se znovu Sirius na Harryho a ignoroval Remusův vyjevený výraz. "Prostě a jednoduše. Přiletělo ufo a ten pidižvík chce na záchod."
"Tak co bych ti k tomu asi řekl. Náš vztah se zeleným mužíčkem trvá asi půl roku, jsme šťastní a nehodláme na tom nic měnit." odpálkoval ho baseballovou pálkou suše Harry. Zase ta poušť. Noste vodu! "A teď žádám vysvětlení od tebe!" zamračil se na svého kmotra.
"Půl roku?" vyjekl Sirius. Někdo mu šlápl na kuří oko? "Si ze mě děláš srandu? To snad nemyslíš vážně! Za prvé je to ufo můj nejlepší přítel, za druhé je na tebe moc zelený, starý už v důchodě =jednou nohou v hrobě a za třetí je to chlap, který se počůrává! No nepovídej. A ty…ty ty ty! Jsi zlobivý chlapec!! prostě nemůžeš být na zelené muže! Jsi můj kmotřenec! To prostě nejde!" zaburácel Sirius.
"Když to jde u tebe." konstatoval Harry. "Asi je to dědičné. Nic proti památce mých rodičů." Amen.
"No, ale konečně bys měl vysvětlit svůj vztah, Siriusi." ozval se z ničeho nic Remus.
"Byl to jen takový úlet." Zelený mužíček nastoupil do lodi a odletěl. Byl znechucen. odpověděl mu Severus, který nehodlal ani za nic přiznat pravdu.,že příčinou znechucení byl on.
Všichni na něj vyvalili oči, které jim následně vypadly z důlků.
"Tak úlet," podivil se Sirius. "A že jsi mi to nesdělil už dřív. Vypadalo to poněkud jinak."
Severus ho uzemnil hromosvodem pohledem, že jim se nebude nijak zpovídat. Na to ať zapomene!
"Myslím, že bys měl přiznat barvu - zelená nebo černá, dám ti vybrat. " řekl mu už uklidněný Remus.
Severus ho obdařil dárečkem zmučeným pohledem, ale nakonec se přiznal. "Tak jo, zle se mu udělalo ze mě.." Sirius se ještě chvíli vzpamatovával z ufa z Remusova a Harryho
vztahu, ale po sice velmi dlouhém vysvětlování ho uznal. Harry si přestal dělat hlavu - blond melír s kým spí a žije jeho kmotr, protože to stejně nemělo cenu a ve škole se mu trochu ulehčilo, až se vznesl.
Jakmile začal být Severus na Harryho protivný, tak to bonznul svému kmotrovi a ten mu pohrozil ufem on už ho zpacifikoval do ranečku , samozřejmě, že v posteli.
A žili šťastně až do smrti.