Taková normální rodinka
"Hej! Co si myslíš, že děláš? Jsi padlý na hlavu, nebo co? Dej to sem! A neremcej furt kolem toho! Ty fakt nejsi normální!" zařvala Kate na Luciuse.
"Tak takhle to nepůjde! Proč jsem si tě vlastně brala? Jsi úplně neschopný! Chudák moje předchůdkyně. Jak se vlastně jmenovala? Jako nějaké kvítko, že?" a na chvíli přemýšlela o tom, jak se ona záhadná žena jmenovala. Když si nevzpomněla, tak zařvala: "A co kdybys mi to pověděl sám? Byla to tvoje žena, ne moje!" obořila se na Luciuse.
"Narcissa." špitl Lucius.
"Ano," rozsvítilo se Kate. "Jsem říkala, že to bylo podle nějakého kvítka!" zahulákala a odešla umýt chodbu.
Lucius se vyčerpaně posadil do křesla. "Jak jsem si ji vůbec mohl vzít? Cisso, tys byla oproti ní anděl." povzdechl si. Když tu najednou se před ním zjevil opravdový anděl.
Lucius otevřel oči a byl tak zmatený, že nevěděl, co má dělat. Jestli mít vykulené oči nebo otevřenou pusu. Obojí se mu zdálo nejpřijatelnější.
"Volal jsi mě, Luciusi?" otázal se anděl směle.
Lucius se už konečně probral z šokem vyvolaného komatu a přistoupil k andělovi.
"Mohl bys mi ukázat cestu do pekla?" zeptal se bez přemýšlení.
"Proč myslíš, že nepůjdeš do nebe?" otázal se znovu anděl.
"Protože až tuhle semetriku zabiju, tak mě do nebe určitě nevezmou." odvětil Lucius a šel raději spát.
KONEC
Zpět
Komentáře: