Život ve škole
plynul stále stejným tokem řeky tempem. Hodiny
Severuse Snapea se staly opět nezáživnými Severus do
hodin přimíchal notnou dávku nejedlých hub. Pro Harryho bylo stále
obtížnější nalézat výmluvy pro své časté návštěvy Remusova kabinetu se schovaly, potvory. Jen Weasleyovci se v něm pokaždé dokázali
objevit v tu nejnevhodnější chvíli potutelně usmívali, když viděli,
jak Harry k ránu z kabinetu odchází. Grupa
se nám rozrostla.
Hermiona měla pohnutky se k nim přidat o svého kamaráda starost, Harry to ale odmítl se totiž vracel čím dál zničenější ze
soukromých sexuálních hodin Obrany proti černé
magii. Ron si samozřejmě ničeho nevšiml.Jak jinak. Je to holt pařez.
To ráno začínali hodinou
lektvarů. Harry se táhl za ostatními jako smrad,
byl po předešlé noci velmi vyčerpán. Sešli do Snapeovy učebny a posedali mu na hlavu do lavic. Snape začal hned ječet s výkladem o lektvaru hojnosti. Harry asi
po pěti minutách seskočil přestal vnímat a
z lavice se ozvala dutá rána, když Harrymu padla odseknutá
hlava. Do kotlíku.
Celá třída na Snapeově hlavě nadskočila leknutím a Snape se jen tak tak udržel na nohou líně otočil od tabule. Došel mu benzín, takže si nabil hu…ehm…obličej k lavici, kde pokojně odpočíval Harry. Ať odpočívá v pokoji. Amen. Svým tichým ale nebezpečným hlasem pronesl: „Nezazpíváme si?“ „Pane Pottere, uráčil byste se vzbudit?“ A z kotlíku se ozvalo: „Trhni si ploutví, netopýre!“ Odpovědí mu bylo jen tiché zachrápání. Snape se k němu sklonil blíž a vrazil mu facku zasyčel mu u ucha: „Vstávat Pottere!“ Harry rozlepil jedno oko, které mu tou fackou vypadlo z důlku a rozpláclo se na lavici a když zjistil, že je to jen Snape, tak ho znovu zavřel. usnul na hodině lektvarů, vyskočil z kůže. Nejprve se na cestu vydal biceps, za ním triceps a nakonec kvadriceps úplně ho to probudilo.
„Co, co..kde to jsem?“ koktal zmateně.
„Rozhodně
nejste v kabinetě profesora Lupina, který vám možná nějaké spaní trpí.“ Spaní především. Syčel mu dál do ucha Snape. Takové syčení musí náramně vzrušovat.
Když se Harry
konečně po průplesku vzpamatoval, Severus už na hlavě třídu neměl byl zpět u své katedry a věnoval
se psaní instrukcí na tabuli. Já nevěděla, že umí
psát? Hermiona pozorovala Harryho starostlivým pohledem a v duchu si přála, aby se mohla připojit k jejich
hrátkám, Ron nechápavě koukal střídavě na Harryho a Snapea. Bože, to je pařez…
Ron se pokusil zeptat přítele, To se řekne Remusovi, že mu ukrad kousek…to nic…co tím profesor lektvarů myslel, tak on nejen, že umí psát, ale on i myslí? To jsou mi novinky. ale nestihl to Co?. Dveře učebny se rozletěly dokořán a celý hrad se zřítil do jezera do učebny vkráčel kde se vzal tu se vzal černý pes ne nepodobný medvědu. Brum brum. Máte někdo pepřák?Severus se otočil a v jeho obličeji se zračilo zděšení. To koukáš, co? Jo, zapomněl si sprej v komnatě. Suše polkl a udusil se snažil se zachovat svou cudnost chladnou hlavu a umrzl. Pes si to zamířil z pistole přímo k Snapeovi a netrefil se asi to chtělo sniperskou pušku tlapkami se opřel o jeho hruď a olízl ho. Jé, já ci taky pusinku. Mlask. Draco Malfoy jen poznamenal s ironií v hlase: „Pane, nevěděl jsem, že máte psa.“ Snape mu odpověděl: „A já jsem nevěděl, že jste tak blbý.“Kdyby věděl, co s tím „psem“ dělá… po něm vrhl vražedný nůž pohled a shodil psa ze sebe.
„Všichni opusťte učebnu, potřebuji soukromí!“ zařval Severus.
Studenti na
nic nečekali, zapomněli totiž v té hrůze mluvit sbalili
si své věci a spořádaně opustili učebnu. Hezky do
dvojiček, chytit se za ruce…Harry odcházel jako poslední nikdo do dvojice na něj nezbyl a ve dveřích, které nasadil zpět do pantů zavolal na psa. „K noze!“ A pes mu ji
počůral.
„Hezkou zábavu,“ a zabouchl za sebou dveře vztekem.
*****
Severus se
posadil za stůl a zřítil se ze židle a nervózně
poklepával svými dlouhými štíhlými prsty o desku, až
si je zlomil. Sirius mu je hned pofoukal se
proměnil a usadil se na stole před Severuse a prsty mu
dorazil. Křup! „AU!, Ty vole, tos to zase po….“
„Copak, něco tě bolí? nejsi rád, že mě vidíš?“ ušklíbl se
Sirius. A rozhodl se ignorovat poznámku o své
neschopnosti.
„Vyrušil jsi mě uprostřed sledování Večerníčku hodiny.“ zavrčel Snape. „Myslíš si snad, že mi můžeš vypnout Káťu a Škubánka? tě nikdo nepozná?“
„Jsi poslední dobou nějaký napjatý. Myslím, že ti ty Večerníčky zatrhnu. Nepotřebuješ trochu rozptýlit?“ odpověděl mu svůdně Sirius. A než stačil Severus jakkoliv odporovat, Večerníček měl vypnutý ležel na stole a Sirius se k němu tiskl.
„Máš snad pocit, že bych zrovna tohle rozptýlení potřeboval? Já chci Večerníček!“ Severus se snažil zachovat svůj odstup od televize, ale nemohl dost dobře zamaskovat své rozhořčení, že mu vypnul jeho oblíbený program vzrušení.
Sirius ho jemně kousl do ucha, což mluvilo za vše.Jasan. Ještě nevečeřel. Severus jen slastně zasténal a obrátil se na talíři, ať může Sirius ochutnat taky z druhé strany. jejich pozice.
„Mám za půl hodiny další část Večerníčku. A tentokrát jsou to Krkonošské pohádky. hodinu, takže pohni tou svou krásnou prdelkou žádné zdlouhavé předehry.Prostě mě celého sněz..“ Zachraptěl vzrušeně Severus.
Bez dalších
ceremonií tam tam tadam, tam tam tadam byli oba
nazí a nažhavení jak uhlíky na grilu. Jo tak pečínka na grilu…Hm.. „Severusi,
já mrznu!“ Ozvalo se ze zdola. „Odhal se.“ Ozvalo se ze shora. Ale fuj, taková skrytá reklama… Sirius se nestačil ani
vzpamatovat a jeho nohy byly zdviženy do vzduchu a opřeny o Severusova ramena. Není nad to mít šroubovací nohy, Moody jen tiše závidí.
Ten si pomocí kouzla přivolal zlaté stránky tubu
s lubrikantem. Trochu v nich zalistoval nanesl
tam (na) svůj penis a trochu v nich
pohledal na Siriusův anální otvor. Siriusovi se rozšířily oči hrůzou překvapením, co to
vlastně hledal protože doufal, že nepotřebuje
nápovědu po telefonu lubrikant evidentně studil. S pobavením ale
sledoval, jak si Severus píše adresu opravny televizí trochu
lubrikantu roztírá po svém naběhlém penisu. Na jeden příraz do Siriuse vnikl a
začal se v něm rytmicky pohybovat. Po chvíli oba dosáhli vytouženého
vrcholu a Severus si v klidu mohl dopsat
směrovací číslo.
Severus se oblékl a se zarudlými tvářemi koukal na Siriuse. Ten se pomalu zvedl a rovněž se oblékl.
„Hmm, nebylo
to špatné, ale doma býváš lepší.“ Pronesl zamyšleně Sirius. Že by v Bradavicích působila nějaká antisexová kouzla?
To teda je škrt přes rozpočet.
Severus po něm vrhl jen vyčerpaný pohled a přitáhl si ho k sobě.
„Doma mi neničíš televizi a necháváš mě sledovat
Večerníček.“ zapředl Severus.
„Kdy to zopakujem? Co třeba zítra?“ odpověděl sám sobě si na řečnickou otázku. „Ale ne, že mi zase vtrhneš do hodiny a vytrhneš televizi ze zásuvky, jako dneska.“ Pronesl na oko naštvaně.
„V kolik a
kde? Abych tě třeba nevyrušil od Macha a Šebestové.“
odpověděl se zastřeným hlasem Sirius. Utržené sluchátko
ho rajcovalo.
„Tady…ve stejnou hodinu? To zrovna poběží Králíci z klobouku a ty vidět nemusím.“ ušklíbl se Severus, protože věděl, že tyhle díly viděl všechny že má v tuhle dobu vyučování.
„A jak se tu mám zjevit?“ pronesl šibalsky Sirius.
„Třeba jako džin z láhve dnes?“ Severus ho políbil na rty. „Ale teď už zmiz.Chci se konečně v klidu dodívat.“ zavrčel.
Sirius se zpět
proměnil v džina a hupsnul do nejbližší láhve - psa, ještě jednou ho olízl, mávnul
ocasem a elegantně, nikým nezpozorován, odběhl ze sklepení. A doma se v klidu posadil před svou vlastní utajovanou
televizi a se zápalem sledoval Krkonošské pohádky.
*****
Žádná další
akční přepadení ve stylu Terminátora se po
delší dobu nekonala. Dokud nenadešel den Svatého Valentýna.To pak přišel i Rambo. Dvojčata byla jak u vytržení a
všude kudy chodili, je sledovali, si
prozpěvovali. Už se těšila na další představení. Že by taky Večerníček? Harrymu však moc do zpěvu
nebylo. Byl lehce nachlazen a kloktání syrových vajíček
nepomáhalo Uvažoval, jak se sejít s Remusem, aby si toho nikdo
nevšiml. Jak šel po chodbě, narazil na dvojčata, a
srazil je ze schodů která mu samou radostí že se
proletěli seslala kolem hlavy pár kleteb
poletující srdíčka. Harry je sestřelil na chvíli
pozoroval, pak si poklepal na čelo a zmizel v davu. Pro jistotu. Třeba by se mohli na druhý pokus trefit.
Harry nutně
potřeboval mluvit s Remusem, takže se po tichu vytratil z hodiny
profesora Binse a utekl do kabinetu profesora Obrany proti černé magii. Chtěl se schovat. Duchové ho zkrátka děsili.
Moc dobře věděl, jak má Remus biologické hodiny, takže neměl problém, aby se trefil tam nenápadně dostal.
„Harry? Co tady u Merlina děláš?“ zvedl hlavu ze stolu od rozdělané práce Remus a nasadil si ji zpátky na krk.
„No…já…chtěl
bych…“ Harry to ze sebe nemohl dostat. To, co viděl, ho
odrovnalo.
Remus mu opatrně pokynul,
aby se posadil. „Uklidni se. Co se stalo?“ zeptal se starostlivě a přešel
k němu. „Nic, jen…ta tvoje hlava…na stole… na to
jsem nebyl připraven.“
„Rád bych s tebou strávil vyjímečně dnešní večer. Když je ten Svatý Valentýn.“ zrudl krocan Harry.
Remusovi se zajiskřilo v očích, protože krocany rád, a usmál se. „Dobře, budeš moct nějak zmizet kolem sedmé?“ navrhl.
Harry na chvíli přemýšlel, ale pak přikývl. Zatím vůbec netušil, jak se dostane z dosahu Rona a Hermiony a hlavně, kde splaší nějakého krocana.
„Ale
teď upaluj do třídy, než tě začnou postrádat.“ Dal mu pusu a vrátil se ke své
práci. Hlavu si odložil po levé ruce, aby si nestínil
při psaní.
Harry urychleně uposlechl a vrátil se zpět na hodinu.
Cestou se snažil vytěsnit z mysli vzpomínku na Remusovu hlavu na stole a přemýšlel, kde by toho krocana mohl nalézt jak se vypaří. Najednou si vzpomněl na prozpěvují si dvojčata. Toho se musí využít, pomyslel si.
Po
večeři je odchytl do lasa a domluvil se
s nimi na určitém plánu, aby přinesli toho
krocana mohl zmizet. Dvojčata mu s chápajícím výrazem vyhověla. Ty schody mu evidentně odpustili.
*****
Odbitím sedmé se už Harry nacházel v Remusově kabinetu i s krocanem. Oči se mu zpozdily rozšířily překvapením, když uviděl stůl se svíčkami k večeři a krásně nazdobeným pokrmem. Ale k jídlu to nebylo. Remus se na něj zářivě usmíval, taky spolkl jednu svíčku a šel ho přivítat ke dveřím kabinetu.
Během
jídla si toho moc nepověděli, ale po jídle taky ne. Asi
jim z toho vosku moc dobře nebylo
„Děkuji,“ zašeptal Harry, když ležel v Remusově
náruči u záchodové mísy asi po sté. Ten mu
odpověděl: „Sorry, nejsem moc dobrý kuchař…“
dlouhým polibkem a byl spokojen, protože krocan byl
velmi dobrý. Potvora Lupin, Harrymu vosk a sobě
maso….