Loučení se svobodou
Věnováno mé kamarádce Manori
"A bednu archivního vína."
Lucius Malfoy seděl v pohodlném křesle ve společenské místnosti Terrabilu a přejížděl prsty po hlavici své vycházkové hole. Novic s brkem a pergamenem stál docela tiše v uctivé vzdálenosti.
"Nebo raději dvě," opravil se Lucius zamyšleně.
Když do místnosti vešel Severus Snape, novicovi vyrazil na čele studený pot. Byl ve výcviku sotva měsíc, ale už slyšel o těchto dvou kouzelnících takové věci, že z nich běhal mráz po zádech. A nyní byl v jejich přítomnosti.
Severus vytrhl novicovi pergamen z ruky. Naprosto ignoroval jeho vyplašený výraz, zatímco Lucius se jím naopak bavil.
"Oni hlásili, že bude hladomor?" zeptal se Severus jízlivě, když si přečetl seznam potravin a nápojů, o jejich množství nemluvě.
Lucius líným gestem propustil novice.
"Jen malý večírek," prohodil Lucius a jeho rty se zvlnily v samolibém úsměvu.
"A já si myslel, že je to nová bojová strategie - vyhladovět Ministerstvo kouzel," utrousil Severus a posadil se do svého oblíbeného křesla.
"Jestli tě žere, že se pozítří žením, ožeň se taky," odsekl Lucius.
Severus si pohrdavě odfrkl.
"Taková žena se ještě nenarodila," ušklíbl se.
Ano, o tom Lucius nepochyboval. Vlastně byl zcela přesvědčen o tom, že Severus není tak úplně na ženské a to i navzdory faktu, že měl s nějakou občas pohlavní styk. A pokud šlo o sex a ženské Lucius se ve svém úsudku málokdy mýlil. Nicméně Severus ty fámy ani nevyvracel, ale ani nepotvrzoval. Otázky zůstávaly dál nezodpovězeny, a Severusovi to tak zjevně vyhovovalo. Ostatně když je někdo několikanásobný vrah, notorický lhář, vyděrač, člen ilegální sekty černých mágů a vysoce postavený Smrtijed, může ho jen stěží vyvést z míry skutečnost, že homosexuální praktiky jsou trestné.
"To ale nemění nic na tom, že očekávám, že přijdeš," sdělil mu Lucius.
Jako jediný si Lucius Malfoy mohl dovolit mluvit se Severusem Snapem tímto tónem, pochopitelně vyjma Pána zla. Poštvat si proti sobě Severuse byla většinou ta poslední věc, co člověk udělal. Jenže Lucius nebyl jen tak někdo. Pravda pravým důvodem, proč jejich spory a vzájemné špičková nikdy neskončily tragicky, byl holý fakt, že jejich síly byly prakticky vyrovnané. Pán zla se postaral o to, že jediným způsobem, jak si vyřizovat osobní účty, bude na jeho sídle kouzelnický souboj. A oni si dovedli dobře spočítat, že by spíš zabili jeden druhého, než aby přímým střetem něco získali. Lucius občas ze zlomyslnosti říkával, že když máte na hradě pomstychtivého, psychicky poněkud labilního profesora lektvarů, musíte zařídit, aby nemohl nikoho otrávit.
"No jistě, někdo tě pak musí dostat do postele, až se zase ožereš jako čuně," neodpustil si Severus.
Lucius stiskl čelisti.
"Stalo se to jednou! Musíš to pořád připomínat?" zasyčel.
Severus udělal zamyšlenou grimasu a pak se zlomyslným úsměvem přikývl. Kdyby si Lucius nebyl jist, že Severus kletbu odrazí, uřkl by ho.
"Chápu, že tam potřebuješ někoho, kdo bude dostatečně střízlivý, aby pak zahladil stopy a nepřišlo se na to, že schody poblil sám Lucius Malfoy, protože to přece Malfoyové nedělají," pokračoval Severus jedovatě.
"Víš co," zavrčel Lucius. "Zkus zažalovat svoji matku za to, že se spustila s mudlou. Třeba pak přestaneš závidět nám slušným kouzelníkům!"
Tentokrát Lucius zahrál na citlivou strunu. Věděl moc dobře, jak je Severus háklivý na svůj polovičatý původ. Ovšem to nebránilo tomu, aby se dostal do přízně Pána zla. O tom, že jeho otec byl obyčejný mudla, mělo kromě Luciuse ponětí jen pár lidí. Každý další, kdo by se to dozvěděl, nežil tak dlouho, aby to mohl šířit.
"Víš, Luciusi," zašeptal Severus výhružným tónem. "Dám ti jednu dobrou radu. Dávej si pozor na jazyk, nebo na to šeredně doplatíš."
"Skutečně?" protáhl Lucius pobaveně.
Vyhrožovali si často, ale oba si byli vědomi toho, že to jsou jen slova. Kdyby chtěli toho druhého skutečně odstranit, přinejmenším by o tom nemluvili
"A Cissa bude mít taky večírek?" změnil Severus téma.
"Ta?" ušklíbl se Lucius. "Něco takového by ji ani nenapadlo. Je to na ní moc originální. Vůbec není jako její sestra."
"Děkujme za to Merlinovi. Druhou Bellatrix bychom zvládli jen těžko," poznamenal Severus.
Lucius se zasmál.
"Stejně nikdy nepochopím, proč si ji Lestrange vzal. Nikdy jsem o jeho inteligenci neměl valné mínění, ale netušil jsem, že je až tak pitomý," zavrtěl Severus hlavou.
"To víš, je dobrá v posteli," pokrčil Lucius rameny.
"A kvůli tomu si ji musel brát?" povytáhl Severus obočí.
Lucius se znovu zasmál.
"Víš, kdyby byli všichni jako ty, tak manželství je dneska už přežitek a lidstvo je na vymření."
"Manželství je přežitek," opáčil Severus. "Ale lidstvo nevymře, to se neboj."
"Kdyby byli všichni jako ty - ženit se nebudeš, děti nechceš…to tě baví, starý brachu?" rýpnul si Lucius.
"Víš co, Luciusi, tak se nežeň a nemusíš závidět nám, co jsme svobodní," ušklíbl se Severus.
"A co bych ti měl asi tak závidět?" odfrkl si Lucius.
"To si povíme, až budeš uspávat uřvané mimi."
"Co máš proti dětem?" zeptal se Lucius.
"Nic, proces jejich dělání může být fajn, jenže následky toho jsou jen dalším z důkazů, že matka příroda je svině," odvětil Severus. "Jo a když už jsme u těch sviní, mám ti vyřídit, že tvoje líbánky se odkládají. Domluvili ti schůzku s náměstkem ministryně."
Lucius v duchu zaklel.
*****
Lucius napůl ležel napůl seděl v pohodlné lenošce a upíjel ze své sklenice. Uprostřed místnosti se kolem tyče vlnila striptérka povzbuzovaná přihlížejícími, z nichž většina byla už notně podnapilá. Lucius sám nebyl nejstřízlivější a začali se v něm probouzet jiné chutě, než na jídlo a pití. Co chvíli si rukou upravoval rozkrok jako by se chtěl ujistit, že je vše pořád na svém místě. Sklouzl pohledem k Severusovi a ušklíbl se. Jedině Severus Snape byl schopen přinést si na večírek knihu a vystačit si celou noc se dvěmi sklenkami červeného vína. Lucius si znechuceně odfrkl. Severus byl beznadějný případ. Vždyť on dokonce zcela ignoroval i tu polonahou kočičku, co se tu tak pěkně nakrucovala! Lucius vstal a mírně nejistým krokem došel k Severusovi.
Severus pomalu zvedl oči od čtení a zadíval se na Luciuse.
"Už ve škole jsi byl příšerný suchar, ale tehdy jsem doufal, že z toho vyrosteš," utrousil Lucius a posadil se do křesla naproti Severusovi.
Severus zavřel knihu.
"Nějaký problém?" zeptal se znuděně.
"Řekni, Seve," naklonil se k němu Lucius důvěrně. Záměrně dělal, že si nevšiml, jak Severus stiskl čelisti. Nesnášel, když mu někdo komolil nebo zdrobňoval jméno.
"Neměl bys chuť?" kývl Lucius hlavou ke striptérce.
Severus jen zavrtěl hlavou.
"Copak něco ti dole chybí?" rýpl si Lucius posměšně.
"Jsi opilý, Luciusi," řekl Severus klidně, jako by Luciusovu poslední větu ani neslyšel.
"No tak, Seve, máš mezi nohama taky nějaký koule? Nebo si tam strkáš ponožky?" pokračoval Lucius v provokaci.
"Nechtěj, abych tě o tom musel přesvědčovat," ucedil Severus tiše.
"A co když chci?" protáhl Lucius a upřel oči na Severuse. "My už se známe hodně dlouho, viď," prohodil zamyšleně.
Severus netušil, kam Lucius míří, a tak jen přikývl.
"Takže bys mě…starému příteli…mohl říct, jak to s tebou vlastně je, ne?"
"V jakém smyslu?" opáčil Severus.
"Tak jsi buzerant nebo ne?" zeptal se Lucius rovnou.
"Už bys neměl pít," doporučil mu Severus.
Lucius do sebe obrátil zcela nearistokraticky obsah své sklenice.
"Já asi budu pít kdy chci a kolik chci!" vyprskl.
Severus pokrčil rameny. Jemu to bylo přece konec konců lhostejné.
"Už jsi to dělala s chlapem?" vyzvídal Lucius.
"A ty?" odpověděl Severus otázkou.
"Ne, ale s tebou bych to klidně zkusil," uchechtl se Lucius.
Severus se ušklíbl. V tomhle stavu se Lucius nedal brát vážně. Opil se sice zřídka kdy, ale když už tak jako pravý Malfoy ve velkém stylu.
"Nechceš si zahrát kulečník?" navrhl Lucius a zvedl se.
Severus chvíli váhal, ale pak taky vstal. Nebyl proti tomu zahrát si, stejně se tu nudil.
Sotva však vešli do místnosti s kulečníkem, Lucius zavřel dveře a přimáčkl Severuse ke zdi.
"Zbláznil jsi se?!" zasípal Severus.
Lucius přejel rty Severusovi po krku. Jeho dech byl cítit kvalitní skotskou.
"Ale no tak," zapředl. "Co ti to udělá, trochu pomoct starému kamarádovi."
Lucius sevřel Severusovo zápěstí a přitáhl si jeho ruku mezi nohy. Severus se mu vyškubl ze sevření a pokusil se Luciuse odstrčit. Potíž byla v tom, že blonďák vážil nejméně o dvacet kilo víc než on sám.
"Co je, Severusi? Tebe přece ženské neberou!" zavrčel Lucius, chytil Severuse za obě zápěstí a přitiskl mu ruce nad hlavou ke stěně.
"Pusť mě!" zasyčel Severus.
Lucius držel Severusovy ruce jednou rukou a tou druhou mu zajel mezi nohy. Severus se urputně snažil vyprostit.
"Já nejsem žádná pouliční děvka!" prsknul a kopnul Luciuse kolenem mezi nohy.
Efekt se dostavil okamžitě. Lucius zaskučel, pustil Severuse, pak se zlomil v pase a ruce si bezděčně vtiskl mezi vlastní stehna.
Severus si urovnal pomačkanou košili.
"Ty zasranej přihřátej hajzle!" vyštěknul Lucius.
Severus přimhouřil oči. Nikdy nereagoval na všechny ty řeči, co se o něm šířily. Bylo mu lhostejné, co si o něm myslí ostatní. Ovšem dnes pohár jeho trpělivosti přetekl. Chtěl Lucius sex s chlapem? Fajn, tak ho bude mít!
Severus nešetrně přimáčkl Luciuse ke kulečníkovému stolu. Lucius jen heknul, když byl donucen se předklonit a hrana stolu se mu zakousla do podbřišku. Lucius se jen bezmocně zmítal a nadával.
"Co to děláš?!" zasyčel a zkoušel zformovat účinnou obranu. Bohužel přemíra alkoholu v krvi pro něj nyní znamenala dost značné znevýhodnění.
"Plním ti tvoje přání," ušklíbl se Severus a rozepnul Luciusovi kalhoty.
"Zbláznil jsi se?!" zavrčel Lucius a pokusil se uvolnit. Severus byl ovšem pozorný a držel ho pevně. Jednou rukou stáhl kalhoty z Luciusova zadku. S hedvábným spodním prádlem se nezdržoval - prostě ho roztrhnul.
"Ne! Severusi!" vyjekl Lucius zcela nemalfoysky.
Severuse ta známka Luciusova strachu potěšila víc než cokoli jiného. Mohl by teď přestat, své zadostiučinění dostal, ale pomsta musela být dovedena do konce. Rozepnul pásek svých kalhot a pak je nechal sklouznout ke kotníkům. Několika zručnými pohyby přivedl svůj penis k erekci. V tu chvíli se mu Lucius skoro vytrhl, a tak ho srazil na stůl, až blonďák bolestně zasykl. Pak mu přejel špičkou penisu mezi půlkami.
"Jestli to uděláš ZABIJU TĚ!" zařval Lucius.
"Tak to se asi vrátí jako duch, už jen proto, abych si poslechnul, jak to našemu Mistrovi přede všemi Smrtijedy vysvětluješ," zasmál se Severus zlomyslně.
"Severusi," hlesl Lucius slabě.
Jenže Severus Snape nikdy od nikoho žádné slitování nežádal a sám ho nedával.
Lucius vykřikl bolestí, když do něj pronikl. Pálilo to a bolelo, jak ho dřel na sucho, až mu vyhrkly slzy. I Severuse to bolelo. Podcenil situaci, ale stiskl zuby tak silně, až si prokousl dolní ret, a aniž by vydal jedinou hlásku, zarputile pokračoval. Lucius se snažil potlačit bolestivé sténání.
Jenže nepříjemné pocity postupně odeznívaly, ustupovaly do pozadí. Oba je to překvapilo. Lucius vzdychl a bezděčně přirazil proti Severusovi, který zaklonil hlavu a rychlými, drsnými přírazy se snažil dosáhnout úlevy. Lucius nejprve tiše, ale stále hlasitěji sténal a vzdychal. Zajel si rukou mezi nohy a sevřel v dlani svůj napůl ztopořený penis. Severusovo péro pohybující se zběsile v jeho zadnici mu již nepůsobilo bolest, alespoň ne takovou jako prve. Teď ho dohánělo k šílenství. Začal si honit svůj tepající úd a aniž by si to uvědomoval chraplavě Severuse pobízel k větší rychlosti.
Severus zatnul prsty do Luciusových boků, tvrdě přirazil a se zavrčením dosáhl orgasmu, zatímco Luciusovo semeno dopadlo v několika mohutných výstřicích na podlahu.
"Kruci," vydechl Severus a zhroutil se na Luciuse. Lapal po dechu a snažil se vzpamatovat. Bylo to úplně jiné než se ženou - divočejší, přízemnější, živočišnější.
"Hajzle," zašeptal Lucius. Opíral se o kulečníkový stůl a neměl sílu se zvednout.
Severus se pomalu narovnal a vytáhl svůj ochabující penis z Luciuse. Chvíli pozoroval bílou tekutinu na krajích ubarvenou do červena vytékající z Luciusova zarudlého análního otvoru. Cítil se divně, ale nelitoval ničeho.
"Mám pocit, jako by mi někdo narval do prdele násadu od koštěte," postěžoval si Lucius chraplavě.
Severuse znepokojilo zjištění, že má penis od krve. Našel zbytky Luciusova spodního prádla a utřel nejdřív sebe a pak Luciuse. Doufal, že Luciusovo zranění není nijak vážné.
Lucius se narovnal a z jeho výrazu bylo patrné, že ho zadek pěkně bolí.
"Ty jsi vážně debil!" zavrčel Lucius. Po alkoholovém opojení nebyly ani památky, vystřízlivěl. "Nebudu si moct sednout!"
"Neměl jsi mě provokovat!" odsekl Severus a natáhl si kalhoty. "A pro tvou informaci já nejsem teplej!"
Lucius si pohrdavě odfrkl.
"Ale do prdele jsi mi ho narval!" namítl vztekle, když se upravoval.
"Řekl sis o to," ušklíbl se Severus.
Lucius zamumlal nějakou nadávku.
"Jdu spát," oznámil.
"Tak brzo?" povytáhl Severus obočí.
"Musím se ošetřit," ucedil Lucius. Než však vyšel z místnosti, otočil se a dodal: "Tohle ti nezůstanu nic dlužen! To si pamatuj!" A prásknul za sebou dveřmi.
Severus se opřel o kulečníkový stůl a na tváři se mu objevil nepatrný pobavený úsměv.
"To bude ještě zajímavé," poznamenal a přitom cítil škodolibou radost z toho, že zítra po svatebním obřadu je naplánována velkolepá hostina. Bylo by podivné, kdyby ženich celou dobu stál. Luciuse čeká náročný den.
KONEC
Zpět
Komentáře: