Snape právě uvažoval o písemkách nejhorší třídy, kterou kdy musel v Bradavicích učit. Jakoby Longbottom sám o sobě nebyl dostatečně frustrující! - Ne, tahle Grangerová ho neustále připravuje o nervy svou vševědomostí. Ale s jistotou tím nejhorším a nejopovrženíhodnějším ze všech žáků zůstává Harry Potter, ten slavný Potter - také v této třídě....
*Jak jen jsou tito studenti hloupí!* pomyslel si Snape a snažně doufal, že nikdo z nich nepropadne, neboť ještě o rok déle by žádného z nich nesnesl, a už vůbec ne Pottera.
Hlasité klepání ho vytrhlo z myšlenek.
"Dále," zavolal. Třeba bude mít štěstí a bude to někdo, na kom by si mohl svou frustraci vybít. V tomto ohledu byl sice zklamán, ale i tak se návštěva zdála být zcela výhodnou.
"Luciusi," pozdravil Snape krátce svého hosta, který kráčel přes jeho kabinet a posadil se.
"Košťata už došla?" zeptal se Lucius líným tónem.
"Včera je doručili. Hádám, že tento rok proti těm prokletým Nebelvírům neprohrajeme," odpověděl Snape.
"Očekávám, že své mužstvo patřičně podpoříš, Severusi!" Malfoyův hlas zněl tvrdě a studeně.
"Samozřejmě," procedil mistr lektvarů chladně.
"To je velmi dobře." Lucius vstal a šel ke dveřím. Tam se ještě jednou otočil: "Očekávám tě o půlnoci."
Severus povytáhl obočí a kývl, ačkoli věděl, že Lucius nepotřebuje žádnou odpověď. Malfoy odešel z kabinetu bez dalšího slova.
O půl dvanácté opustil Severus budovu školy a dal se na cestu do Prasinek. Nikdo, ani ten kdo ho dobře zná, by na něm nepoznal, jak se těší na nadcházející události. Jeho tvář byla chladná a bez výrazu jako vždy.
Když přišel do Prasinek, vydal se rovnou k Ke Třem košťatům. Tam neváhal a zamířil přímo na pokoj číslo šest, o kterém věděl, že je to ten nejdražší, který zde poskytují. Lucius by se nikdy nespokojil s ničím, co není nejlepší, a Severus si byl této skutečnosti vědom. Posměšný úšklebek se mihnul přes jeho tvář a zase zmizel tak rychle, jak se objevil.
Zaklepal a v příští sekundě se dveře otevřely. Snape sice pokoj znal z některých minulých schůzek, ale ten nadměrný přepych, který ho očekával, v něm vzbuzoval odpor pokaždé znovu. Severus měl rád spíše skromné a jednoduché zařízení, zatímco Lucius vždy rád ukazoval, co si může dovolit - a bylo mu jedno, zda se mu to líbí, nebo ne. Severus vstoupil a Lucius zavřel dveře. Vytasil svou hůlku a zamumlal nějaká zaříkadla. Severus věděl, že to byla v první řadě ztišovací kouzla, aby se tuto noc žádný hluk nedostal ven. Když s tím byl hotov, přešel Malfoy k velké posteli s nebesy a posadil se. Snape stál stále ještě bez hnutí uprostřed pokoje.
"To tam budeš stát až do rána?!" osopil se na něj Lucius. Severus povytáhl obočí a začal se pomalu a svědomitě svlékat. Když měl Severus rozepnutou polovinu knoflíků svého hábitu, byl Lucius stále netrpělivější.
"Pospěš si!" pronesl Lucius ostře. Samolibý úšklebek přelétl přes Severusovu tvář. Zjevně si vychutnával napětí druhého muže a počínal si ve svém konání ještě pomaleji.
Snape si užíval tyto malé hry o moc, které se mezi nimi odehrávaly. Lucius chtěl mít vždy nad vším kontrolu a nikdy by se toho nevzdal, ale Severus věděl, jak s ním může manipulovat podle svých představ.
Když se Snape konečně dostal k poslednímu knoflíku na svém hábitu, vzdal se Lucius veškeré sebekontroly. Vstal a strhl ze Severuse plášť. Pak ovinul své paže okolo boků svého milence, pevně si ho k sobě přitáhl a přitiskl své rty na jeho ústa. Severus, trochu zmatený z těch rychlých pohybů, tam stál bez hnutí. Když ucítil jak Luciusův jazyk putuje přes jeho rty, otevřel ochotně ústa a pustil ho dovnitř.
Luciusův jazyk zkoumal s téměř dětskou nedočkavostí ústa druhého muže, zatímco on mu sál spodní ret. Sténání obou mužů se ztišilo. Teď vystartoval do protiútoku Severus, chytil Luciuse rukou pevně v zátylku a přitiskl své rty ještě tvrději na jeho. Jejich těly procházelo příjemné mravenčení a zdálo se, že je cítil až ve špičkách prstů, takže Luciuse objal ještě pevněji. Severusova druhá ruka cestovala současně jemně po Malfoyových zádech nahoru a dolů. Malfoy se odtrhnul z polibku. Šedé oči se setkaly s černými. Jako by se zastavil čas a hlad, který z obou mužů sálal, byl cítit ve vzduchu. V tomto okamžiku, se Lucius sám sebe ptal, proč jen se tomuto člověku při jejich občasných setkáních tak málo díval do očí. V těchto očích se mu zdála být zachycena krása noci. Dnes v noci to změní. - Ano, dnešní noc se mu bude dívat stále do očí.
Severus přerušil ten hluboký pohled. Sklonil hlavu a potopil své rty v záhybu na krku svého milence. Byl za to odměněn hlubokým stenem, což ho ještě povzbudilo. Jakoby z dálky přijal fakt, že ho Lucius položil na postel a strhl z jeho těla zbytek oblečení. Malfoy přitlačil Snapea silně na postel a vysvobodil svůj krk ze Severusova žádostivého polibku. Luciusova ruka klouzala po tom krásném, svalnatém těle a vytvářela malé a velké kruhy kolem jeho pupíku. Zdálo se mu, jako by zde rostoucí chloupky naváděly jeho ruku, aby cestovala níž, ale Lucius tomuto nutkání odolal a místo toho se ústy věnoval Severusově bradavce. Ten vzrušeně sténal a také v jisté části jeho těla se zračilo, jak moc se mu tyto doteky líbí....
Luciuse to pobídlo a cítil, jak je mu jeho spodní prádlo stále těsnější. Ještě jednou vášnivě kousl do Severusovy bradavky a zjistil, že ji tím vyprovokoval k nezvyklé tvrdosti.
Jak jen miloval to tělo pod sebou, jak jen po něm toužil. Severus využil Luciusovy slabé chvilky, převalil Smrtijeda na záda a sedl si na něj. Potom začal jeho vrchní část těla pokrývat polibky. Postupoval velmi svědomitě a nevynechal ani centimetr. Když Severus dokončil tuto činnost, věnoval se spodnější oblasti. Osvobodil Luciuse z posledního kusu prádla, které měl na sobě, ale dával přitom pozor, aby se nedotknul jeho erekce. Svými prsty pomalu začal hladit vnitřní strany jeho stehen. Čím blíže byl Malfoyově erekci, tím hlasitěji Lucius sténal. Severus neměl snahu se jí dotknout, viditelně si vychutnával, jak jeho milenec trpí a svíjí se pod jeho dotyky.
Po chvíli už však nemohl tuto hru snést, neboť i jemu připadalo stále těžší se v tomto stavu ovládat. Celou rukou objal pulsující penis a labužnicky přejel jazykem přes jeho špičku. Lucius krátce vykřikl, pak ale následoval dlouhý sten, když vzal Severus jeho erekci zcela do úst. V úplné extázi chytil Lucius mistra lektvarů za hlavu a začal prudce přirážet. Severus se tím ale nenechal nijak ovlivnit. - Sál a olizoval snaživě a šikovně dál, dokud to bylo za těchto okolností možné. Lucius už to nemohl déle vydržet. S posledním silným přírazem se udělal Severusovi do úst, který spolkl vše, co mu Lucius dal, potom se posadil a díval se mu přímo do obličeje.
Lucius vypadal úplně vyčerpaně. Severus ale neměl v plánu, nechat tuto noc skončit tímto frustrujícím způsobem pro něho samotného. Sáhl pro hůlku na noční stolek a přivolal svůj hábit. Z něj vytáhl malou lahvičku a nakapal trochu té stříbrné tekutiny do Luciusových úst. Severus nebyl nadarmo profesorem lektvarů - tento lektvar značně zkrátí dobu regenerace, kterou tělo po určitých aktivitách potřebuje. Lucius otevřel oči a naskytl se mu pohled na obličej naproti němu. Tento pohled byl jednoduše úžasný. Severusovy oči, plné dychtivosti, se stále ještě blýskaly a ďábelský úsměv mu hrál na ústech, jejichž rty byly růžové a lehce otevřené. Severus přitiskl tyto svůdné rty na krk druhého muže a vedl svůj jazyk pomalu všemi směry přes lehce vlhkou a slanou pokožku. Pod sebou cítil, jak speciální část Luciusova těla znovu ožila a bodá ho do boku.
Severus si jen mlhavě uvědomil, že Lucius sáhl na noční stolek pro lubrikant a potřel si jím svou ruku. Potom cítil, jak jeden kluzký prst krouží kolem jeho pulzujícího otvoru a nakonec do něj vniká. Plný touhy byl nucen sténat. Pokoušel se svými pohyby dostat prst hlouběji. Za prvním prstem následoval druhý a nakonec i třetí. Pomocí krouživých pohybů tápaly Luciusovy prsty pomalu kupředu. Severus vzdychal ve stavu úplného vzrušení. Náhle prsty zmizely.
"Víc!" vykřikl Severus. "Udělej mi to!" to byla poslední myšlenka, které byl jeho mozek ještě schopný. "Už si mě konečně vem!"
Lucius si mezitím lubrikantem potřel svou erekci. Pak Severuse pevně chytil za boky a tlačil ho na svůj klín a tímto jedním prudkým přírazem do něj vnikl. Severus hlasitě vykřikl. Chvíli se nehýbal a zůstal sedět. Když už Lucius nemohl toto napětí vydržet, převalil Severuse a otočil ho na záda. Potom začal prudce přirážet a současně pevně sevřel Severusův penis.
Nahoru. Dolů.
Dovnitř. Ven.
Hluboko. Tvrdě.
Rychle. Rychleji.
Uspokojující temnota se rozlila kolem nich, když se jejich cukající těla téměř současně vypnula. Hluboké sténání se prodíralo dusným vzduchem v pokoji, který jako by se nehýbal, a v uších zpěváků znělo jako hudba.
Zatímco se Luciusova tekutina vylila do Severusova těla, vystříkl mu on mocně na břicho.
Lucius se stáhl ze Severuse zpět a lehl si na záda vedle svého milence. Oba dýchali mělce a rychle. Potom, co se Luciusův mozek dal opět do chodu, řekl protáhlým, lehce výsměšným hlasem: "Nezapomněl jsi na něco?" Severus na chvíli zavřel oči a zasupěl. Pak se posadil a sklonil svou hlavu nad Luciusovo břicho. Pomalu začal vylizovat to, co tam před pár minutami sám nechal.
"To stačí," řekl Lucius po chvíli.
Vzrušeně zjistil, že něco tvrdého tlačí na jeho stehna. On sám byl úplně prázdný a pokud chtěl dál žít, nemohl brát Severusův lektvar tak rychle po sobě. "Ještě nemáš dost?"
Severus sice už nebyl nejmladší, ale stále ještě měl dobrou kondici. Jeho tvář zůstala bez výrazu, jen jeho oči krátce zazářily.
"Chci se na tebe dívat. Dělej, začni!" řekl Lucius a zašklebil se.
Nadšeně se na něj díval. Jeho pohled klouzal po zpoceném těle a zručných hbitých rukách.
"Rychleji!" řekl Malfoy pevným hlasem. Tento panovačný hlas vzrušil Severuse víc, než by to kdy zmohl nějaký dotek.
"Víc," šeptal chraplavě.
"Ty chceš víc?" znělo to výsměšně a téměř podle, ale přece to Severuse pobídlo ještě víc a Lucius se zlomyslně ušklíbl.
"Silněji, tvrději, rychleji!!" křičel Lucius a Severus poslechl. Jeho myšlenky se zamlžily a světélka tancovala před jeho očima, takže ten hluboký pohled do těch úžasných ledově šedých očí už nebyl možný.
Vystříkl silně do své ruky a zhroutil se. Lucius se zasmál, ale teď mu to bylo jedno. V tomto okamžiku byl Severus, ten zlý a podlý profesor lektvarů, jednoduše šťastný. Tak strašně šťastný a tak strašně prázdný. Chtěl si tento moment jednoduše vychutnat a to tak dlouho, jak to jen jde. Proto zůstal se zavřenýma očima bez pohybu ležet.
Za chvíli, zdálo se však, že to byla celá věčnost, vedle sebe uslyšel hluboké a pomalé nádechy svého milence. Jak rád by se do těch paží schoulil, usnul a vzbudil se teprve zítra ráno jemným polibkem. Ale odolal tomu nutkání, vstal a pomalu se oblékl. Také Lucius by ho rád viděl a cítil zítra ráno při vstávání vedle sebe, ale Severus věděl, že si tyto hry o moc daleko víc vychutnají. Lucius by se ho chtěl zítra jen co nejrychleji zbavit, a Severus tuto noc nechtěl nechat takhle skončit. Přetáhl deku přes Smrtijeda, dal mu poslední polibek na čelo a odešel.
KONEC
Zpět