Nic není takové, jak se zdá být
Kapitola 1.
Jsi srdečně zván na sraz absolventů Bradavické školy. Těšíme se na tvou účast.
Tak, tenhle rok se tomu skutečně nevyhneš. Pomyslel si Harry, když dočítal posední řádky pozvánky. Minulých pět let se mu to v celku dařilo. Na spoustu práce se přece dá vymluvit vždy. Navíc, když jste k tomu ještě bystrozorem a národním hrdinou. Giny se ho pokaždé snažila přemluvit k účasti na podobných akcích, když ještě byli spolu.
Bože, už to bylo půl roku od jejich rozchodu. Vlastně se mu i ulevilo. Měl ji sice rád, moc rád, jako nejlepší kamarádku, nejbližšího člověka, ale nikdy ji skutečně nemiloval. Ve vzpomínkách se vracel k jejich vztahu, uvědomoval si jak moc jí zanedbávala a jak moc jí to ubližovalo. A on nerad způsoboval trápení lidem, kterých si opravdu vážil. Viděl jí naposledy minulý týden v Příčné ulici. Prohodili spolu pár slov, jednalo se spíš o zdvořilostní konverzaci, ale i za to byl vděčný. Přemýšlel nad jeho vtahy se ženami, nikdy nepotkal dívku, u které by přeskočila ona pověstná jiskra.
Při pohledu na pozvánku vzpomínal na Brumbála, před dvěma dny se u něj osobně stavil, aby mu sám předal pozvánku. S požádáním, jestli by si na tuto zvláštní příležitost nevybral dovolenou. Dovolenou?! Tu si nevzal od doby, kdy začal pracovat na ministerstvu. Možná tam potká Hermionu s Ronem.Od jejich svatby v minulém roce je ještě neviděl, kontakt udržovali pouze pomocí dopisů. No, možná to nebude tak zlé. Doufám, že tam nepustí novináře, nechtěl opět poslouchat jejich dotěrné otázky na jeho osobní život.
Hodiny na stěně ukazovaly, že zbývá ještě hodina do začátku plesu. Začal tedy s přípravou. Po vonné koupeli se natřel tělovým mlékem, oholil už týden staré strniště Kouzlem si vysušil vlasy, které následně svázal do ohonu, i když Harrymu sahaly až po ramena, pořád byly neposedné, takže mu okamžitě sklouzlo pár pramenů k obličeji.Na závěr použil svou oblíbenou kolínskou. Zbývalo mu ještě patnáct minut, tak akorát k tomu, aby se stihl obléci.
Při vstupu do velké síně ucítil Harry bodnutí minulosti.Moc dobře si pamatoval školní léta v Bradavicích. Pro něj jediné místo, které považoval za skutečný domov. Musel uznat, že výzdoba byla fenomenální. Celá síň zářila zlatavými barvami , po oknech byly nataženy krepové záclony, ve vzduchu létalo spoustu svícnů. Švédské stoly se prohýbaly všemožnými dobrotami a u stěn byla umístěna velká křesla, vše ve stejných barvách. Na stropě byl překrásný pohled na noční oblohu.
Jakmile chlapec-který-přežil vešel do sálu, okamžitě na sebe strhnul pozornost. Jeden z důvodů, proč neměl večírky rád. Spousta lidí se svými ironickými úsměvy, dělali ze sebe jeho nelepší přátele jen proto, že byl slavný. Okamžitě si s ním všichni chtěli potřást rukou.
„Harry“,uslyšel známý hlas a okamžitě se za ním otočil.
“Hermi“, otočil se za kamarádkou z dětství a šel ji obejmout.
„ Pojď si sednout za námi, už jsme s Ronem mysleli, že nepřijdeš“.Vzala jej za ruku a vedla ke stolu, kde se na něj zubila skoro celá rodina Weasleyů, Lupin a dokonce i sám Brumbál, který zaujímal místo uprostřed. Bylo vidět, že všichni už měli pár těch skleniček v sobě a začali se s Harrym přátelsky objímat.
Asi po třech hodinách, kdy si řekli co nového a vše zapíjeli, začal Harry silně pociťovat následky alkoholického opojení. Když se rozhlížel kolem, poznal, že nebyl jediný. Zábava již byla v plném proudu a taneční parket se prohýbal pod tančícími dvojicemi. Když se pohledem opět zatoulal po síni, všiml si Giny, která se držela za ruce s Nevilem. Ten se za poslední roky hodně změnil a mnoho žárlivých holčičích pohledů putovalo jeho směrem. Oba na ně s úsměvem zamávali. Oplatil jim to přátelským kývnutím hlavy.Vypitý alkohol už začal dělat své a Harry potřeboval nutně vyprázdnit plný močový měchýř. S omluvou vstal a rychle se vydal směrem na toalety. Pořád se nemohl zbavit nepříjemného pocitu, že ho při cestě někdo sleduje.
Potter?! Co tu proboha dělá Potter. Od doby, kdy Harry vstoupil do velké síně, od něj nemohl Draco odtrhnout oči. Najednou dostal chuť odejít od těch ministerských šašků, kterými byl momentálně obklopen a jít za svým rivalem z dětství, jeho snovém objektu vášně. Poslední dobou měl stále sny jenom o něm a pokaždé se probouzel zpocený a s boulí pod dekou. Vlastně měl pro něj vždycky slabost. A teď je tady. Dnes mu to opravdu slušelo. Ve tváři získal mužské rysy, bez brýlí ještě víc vynikly jeho smaragdově zelené oči. Vlasy měl stažené do ohonu, pár neposedných pramenů mu spadalo k obličeji, to mu neškodilo, naopak tak vypadal více sexy. A ten černý oblek, pane bože, mělo by mu to být zakázáno, nosit takové věci. Když se ohnul, aby pozdravil zrzouna Freda, vyhrnulo se mu sáčko nahoru, tím se Dracovi na malý okamžik naskytla možnost spatřit křivky Harryho zadku. Jeho kalhoty byly zřejmě šité na míru, takže se jeho pozadí v těch kalhotách nádherně vyjímalo.
Draco už začal stěží ovládat své oči, které se stále vracely k Harrymu. Ani nevnímal,že na něj mluví sám Ministr kouzel. Bylo mu to v tuhle chvíli naprostý šumák. Touha se mu rozlévala po celém těle. Snažil se rychle myslet na něco jiného a začal studovat sklenici vína, kterou držel v ruce. Ani ta však nesplnila svůj účel. Hodně holek v sále na něj dělaly svůdné oči. Od té doby co ho Denní věštec ohodnotil, jako nejvíce sexy mužem kouzelnického světa, se na něj ženy lepily jako vosy na med. Vlastně bylo tomu tak i dřív, i když o něco míň.
Pozvednutím své sklenice pozdravil Lupina a další členy řádu. Na začátku sedmého ročníku se přidal na jejich stranu. Byl tenkrát ve velkém ohrožení života. Poskytoval jim spoustu informací, díky kterým zachránili nejeden život. Když se o jeho počínání dozvěděl otec, okamžitě jej zavrhl. Na tom mu pramálo záleželo. Pro něj byl vždy jen hračka. Žárlil na spolužáky, kteří se vždy chlubili veselými zážitky s jejich rodinami. To on nikdy nezažil. Nikdy se na Draca neohlíželi. Nikdy je nezajímal jeho názor ani představy. Vše v jeho životě bylo přesně nalajnované. Byl rád, že z toho řádu vystoupil a dal se vlastní cestou, kde ho nikdo neomezoval. Na celém těle má do teď jizvy, jako památku na otcovy záchvaty. Utekl hned, jakmile dostal příležitost. Důvěru řádu si získával pomalu, ale přece uspěl. Tam si poprvé připadal důležitý a užitečný. Dokonce i Hermiona ho začala brát, i když opravdovými přáteli se nikdy nestali, pravda ani jeden z nich se to nepokoušel změnit. Omezili se na pozdrav a občasnou zdvořilostní konverzaci. Potter mu ale nevěřil nikdy. Ani když před ním v poslední bitvě pozabíjel tucty smrtijedů.
Po válce zdědil všechen majetek Malfoyu a k tomu dědictví po jeho zemřelé matce. Její smrt nesl těžce. Ona byla jeho jedinou útěchou v zbabraném dětství. Proti otci toho však moc nesvedla, ani nemohla. I ona si v životě prožila své. Vždy, když měl nějaký problém, věděl že má aspoň ji. Teď neměl nikoho. Když procházel tanečním parketem, všiml si Giny ve vášnivém objetí Nevila. Ale vždyť ta zrzka chodí s Harrym?? Nebo né?? Draco se zamračil a stočil svůj pohled k jeho dnešnímu objektu touhy. Objektu touhy?? Bože Draco vzpamatuj se.
Věděl, že je gay, tuhle hranici už přešel dávno, holky jej nikdy nepřitahovaly, i když jen pro udržení reputace, vždy na chvíli nějakou sbalil a po tom co se sní dostatečně předvedl a splnila pro něj svůj účel, jí odkopl. Co by mu záleželo na citech nějaké naivní kravky. Vzpomínal jak se před ním ty citlivky rozbrečely, když řekl, že je konec. Není divu, že si tak rychle získal pověst sukničkáře. To však touhy jeho obdivovatelek nijak neuzemnilo. Když se podíval na hodinky zjistil, že na tom mizerném srazu ztvrdnul čtyři hodiny. To by mohlo stačit, na aristokrata. Musí odtud zmizet. Začínal být alergický na ty ironické úsměvy a dotěrnost falešných obdivovatelů.
Při dalším pohledu na Pottera ucítil malé škubnutí ve slabinách. Už byl vážně čas jít. Když mířil ven ze sálu, zjistil, že Potter vstal taky. Dracovi toužebné myšlenky začaly otupovat rozumné myšlení a rozhodl se zjistit, kam má namířeno. Šel za ním dlouhou chodbou a zastavil se u pánských záchodů, jejichž dveře se před chvílí zavřely. Draco se usmál a přivřel oči.
“ Tak tady mi neutečeš Harry“ a vešel na toalety.
Poté, co si Harry konečně ulevil, si šel umýt ruce k jednomu z umyvadel. Nevěděl ale, že je pozorován. Draco měl co dělat, aby se na něj ihned nevrhnul. Potterův zadek s ním dělal opravdu divy a způsoboval mu nemalý problém v kalhotách.
"Na co tak blbě čumíš Malfoy. Neodolal si snad pronásledovat mě až sem."
Sakra, kdy se tu objevil?? Na oslavě jsem si ho vůbec nevšiml. Harry cítil, jak se mu Dracův pohled propaluje do kůže.Tentokrát v něm nebylo pohrdání, které u něj tak často shledával. Musel uznat, že z něj vyrostl opravdu kus. Platinové vlasy měl střižené na krátko, takže víc vynikly jeho mužné obličejové rysy. Na bledé pokožce jeho tváře zářily dvě nádherné blankytně modré oči.Pohled mu začal zkmitávat z očí k rudým rtům, zběhlých do tenké štěrbiny. Copak asi schovává pod tou košilkou.
Harryho fantazie se začala rozjíždět na plné obrátky, sám nechápal co se to s ním děje a vůbec kdy naposledy něco takového cítil.
Jakmile se střetly oči obou mužů, Draco jen pociťoval, jak mu hejno motýlů ostrými křídly drtí všechny orgány. Snad nikdy netoužil tolik, jako v tuto chvíli, po tomto bystrozorovi. V minulosti své pocity dával na jevo pohrdáním. Dnes nedokázal své touhy ovládat.
Přiblížil se pomalým krokem k objektu své touhy a zmohl se na jediné sladké zašeptání, hlasem něžnějším, než samet.
“Chci tě."
Při tom jej jemně kousl do ušního lalůčku. Objal Harryho kolem pasu a působivě projel svou erekci jeho rozkrokem.
" Vidíš co se mnou děláš Pottere??"
Ruce mu sjely na jeho pevný zadek. Harrymu unikl krátký vzdech, což jen přidalo na Malfoyově vzrušení.
"O co ti de??".
Jediné co chtěl, bylo nejrychleji se dostat z této místnosti, co nejdál od svého..rivala?? A okamžitě si ho v klidu domova vyhonit. Měl pocit, že buďto se vystříká rovnou na muže před sebou, nebo umře pod tlakem vášně, neboť co s ním, právě v tuto chvíli, dělal tento bývalý smrtijed přesahovalo hranici jeho chápání. Bude to nejspíš vínem, nebo ne??? Jeho úvahy ustaly, jakmile začal cítit něčí jazyk dobývající se do jeho úst. Nebyl to něčí jazyk, byl to Malfoyův. Sakra, vždyť já se líbám s chlapem, ale se sakra sexy chlapem.
Harry se začal pomalu oddávat polibku, který byl ze začátku na úrovni dobyvatelské něžnosti, postupem ale začal nabírat na intenzitě. Oba už byli v tak velké záplavě vášně, že ani nevnímali, jak veřejné záchody mohou být veřejné. V tu chvíli to bylo oběma jedno. Harry už přestal být ostýchavý a všechny své dosavadní myšlenky hodil za hlavu. Tady by se nejspíš hodilo -spláchnul do záchodu- a začal prozkoumávat svým hmatem celé blonďákovo tělo. Prsty projel hebké vlasy, pokračoval po šíji zádech a nakonec k těm nejvíc sexy oblým půlkám, co kdy ve svých dlaních držel. Právě, když se zastavil na tomhle místě, Draco polibek přerušil a smyslně zaklonil hlavu.
Chvíli na sebe jen hleděli, užívali si té chvilky ticha, kdy každý zkoumal rysy tváře toho druhého a chtěl si je co nejvíce zapečetit do paměti. Oba pod tlakem touhy, která se víc než odrážela z jejich očí. Najednou, snad touto zvláštní chvílí, se Harry vrátil z proudu vášně zpět do reality a Draca z posledních sil od sebe odstrčil. Ten jen nechápavě zíral. Chtěl se zpět přivinout na tělo bystrozora, tentokrát ho však čekala další odstrkující rána.
"Tohle se už nesmí opakovat, nebudeme o tom už mluvit"
. Harry chtěl znít co nejvíc vážně, ale jeho vlastní myšlenky jej znovu zrazovaly. Pořád nechápal Dracovo chování ...To své omlouval vypitým vínem. Rychle vypadl s místnosti a po té se co nejrychleji přemístil domů. Byl si jist, že kdyby tam jen zůstal o chvilku déle, možná by udělal něco, čeho by bytostně litoval.
Malfoy se stále díval na zavřené dveře a pomalu začal litovat svého počínání. Co sis proboha myslel?? Nadával sám sobě, snad poprvé v životě. Pořád cítil na sobě bystrozorovy ruce, jeho dech na jeho tváři … Zavřel oči a oddával se chvíli melancholie. Zabouchl za sebou dveře jednoho ze záchodů a tam si ho vyhonil pod představou, že to není jeho ruka ,která mu dráždí penis. Když vyvrcholil, zašeptal Harryho jméno tak jak to dělával pokaždé. Po chvíli se rozhodl opustit toto proklaté místo. Neměl chuť už s nikým mluvit, měl stále plnou hlavu chvíle strávené z Harrym a s galancí sobě vlastní odkráčel z Bradavic na své sídlo.
KONEC
Následující kapitola-->
Zpět
Komentáře: